La Kukarača na TMOU 12
Letošní sestava (v abecedním pořadí): Bob, Čenda, Hadař, Helča a Ondra.
0. Kvalifikace
Nezdá se mi, že kvalifikace letos byla příliš těžká. Ani nemyslím, že by se nám nějak extrémně nedařilo.
Přesto jsme skončili až na 199. místě. Nakonec jsme měli štěstí, že jsme se vůbec dostali do hry.
1. Start
Jedeme s Hadařem vlakem, který má zpoždění. Když se nám daří shledat se se zbytkem týmu je už práce v plném proudu.
Myslím, že nám to jde celkem svižně. Při odchodu je hřiště ještě dost plné. Dělíme se na dvě části.
2. Točící se kolečka
Ke znovusjednocení týmu dochází na náměstí Svobody. S fólií nelze dělat nic jiného než přiložit na druhou část zadání.
Nastává "Jé, ono se to točí!". Počítáme kolečkům zuby, kreslíme směry, až nám z toho plynule vykoukne řešení.
3. Sobý hnusec
Šifru stačí v podstatě jen přečíst. Sobý hnusec uprostřed nám už jen potvrzuje, že na to jdeme správně. Pro toho, kdo četl Saturnina, je to až moc silná nápověda.
Přesunujeme se kolem zastávky trolejbusu, ale jdeme raději pěšky.(tedy až na Helču)
Někteří čekající se nám smějí, že si myslíme, že jsme rychlejší než trolejbus. A ano, jsme rychlejší.
Trolejbus jede až za deset minut a dělá velký oblouk okolo sídliště.
4. Květina
Brzy se odhodláváme ke stříhání. Ještě, že se vydávají dvě zadání.
Navazující slova jsou dost nápadná. Teď už jen to nějak prostorově realizovat.
Část týmu mezitím hledá synonyma na nerozstříhané kopii.
Tvar kytičky se objeví záhy. A je to. Při odchodu nás ještě zastihne Pavel, který tu okolo bydlí, a napájí nás nějakým destilátem.
5. Vrcholová
Usedáme na opuštěné zahrádce blízké hospody. Pohodlného posezení si ale moc neužijem, protože šifra je celkem průchozí.
Odcházíme hodně chaoticky. Výsledkem je, že Čenda vyrazil pěšky, Helča s Ondrou tramvají a my s Hadařem zůstáváme na místě aniž bychom věděli kam to vlastně máme jít.
6. Bludiště
Ve chvíli mého příchodu je už bludiště v podstatě zmapované, tak už se jdu jen symbolicky podívat na první rozcestník.
Postupujeme asi vcelku autorským postupem. Malujeme nejkratší cesty, počítáme 26 políček, vepisujeme abecedu, čteme text v názvech a čteme písmena z křižovatek.
7. Kostky
Přicházíme sem těsně po odjezdu autobusu, takže v okolí je liduprázdno. To navozuje falešnou naději, že šifra je průchozí.
Záhy zjišťujeme, že to tak asi nebude.
V autobuse už máme všechny obrázky pojmenované a označené písmeny. Na konečné autobusu je všude plno světýlek, což dává tušit, že šifra bude ještě horší než jsme se domnívali.
Kdysi dávno jsem měl reklamní kostku na podobném principu, takže lepíme celkem brzy. A teď přichází slepá cesta. Morseovka.
Některé obrázky jsou vidět na krychli, jiné na obdelníku (kvádru). To je přece krásná tečka a čárka. Naštěstí možností jak morseovku číst není tak mnoho,
a tak tuto nadějnou cestu musíme opustit. Pak už jen zbývá zeptat se: "Kde má auto A?". Chvíli to ještě trvá, ale nakonec šifu řešíme.
No, šifra celkem ujde, ale ta morseovka by byla mnohem elegantnější.
8. Miny
Přesun na další šifru je trochu orientačně náročnější, protože cest je v lese mnohem víc než na mapě. Hledanou paseku ale nakonec nacházíme celkem v pohodě.
Šifra už tak v pohodě není. I tady si nacházíme pěknou slepou cestu. V každém řádku i sloupci je jeden až čtyři shluky po jedné nebo dvou číslicích.
No není to jasná morseovka? Drží nás to poměrně dlouho. Nápad na miny nakonec taky přichází. Ale znovu, morseovka byla lepší.
9. Akt
Po dvou trochu pomalejších předchozích stanovištích tady přichází opravdová krize.
Táboříme v pohodlné hromadě listí, čehož někteří okamžitě využívají k spánku.
Text je matoucí a svádí k mnoha falešným stopám. Odhadem po třech hodinách zkoušíme změnit stanoviště.
V podstatě to i trochu pomáhá, protože v šifře mírně pokročíme k objevu, že samohlásky jsou ve vzestupných řadách.
Řešení nám však stále uniká. Časem se opět přesunujeme. Slunce už celkem pěkně hřeje. Teď už spí většina týmu.
Konečně jedno ze sporadických zvýšení luštící aktivity přináší očekávaný výsledek.
Celkový čas řešení je šest hodin. To je asi náš rekord.
Kupodivu podle výsledkové tabulky tu některé týmy byly i déle.
10. Zlato-stříbro-bronz
Na hradě čeká pochopitelná protihaluzící kontrola.
Šifra průchozí. Medailové kovy nelze přehlédnout a otáčení je dostatečně naznačeno.
11. Krychle
Je už těsně před dvanáctou, tak už toho moc nestihneme. Zkoušíme jen různě rozbalovat krychle do plochy, ale k nápadu, že čáry jsou prostřihy už se nedostáváme.
Konec, jdeme domů.
Závěr
No tak jsme zase nedošli. Po těch letech už mě to ani moc nepřekvapuje.
Tentokrát aspoň vidím v čem je chyba. Nad ránem přišla únava a apatie a zastavila nás šifra, kterou bychom za jiných okolností asi překonali mnohem dřív.
Počasí bylo letos až moc dobré. Šifry byly perfektní.
A to včetně devítky, která nás zastavila. Prostě nás zastihla ve stavu, kdy už nám to moc nešlo.
zapsal Bob
Home