La Kukarača na hře Svíčky 2013
Rok uplynul a Svíčky jsou tu zas. Tentokrát ale bez internetového Bezvíčku. I když jsme v minulosti občas reptali, je to škoda.
Hra se letos vrací do Jičína, což je město sice pěkné, ale například ze Vsetína trochu dopravně nevýhodné.
Deštivá předpověď už nás letos nechává celkem v klidu.
Letošní sestava dle abecedy: Bob, Čenda a Ondra. Hadař tentokrát vynechal, za čož mu přísluší velké mínus.
1. Start
Koka sušenky kam se podíváš, jejich zapojení do řešení se hodně nabízí. Tentokrát není startovní šifra tak obtížná.
A taky se hřiště rychle vylidňuje.
2. Matrjošky
Stejně jako spousta jiných týmů chvíli hledáme zadání. První krok t.j. sestavení jednotlivých matrjošek nám jde snadno. Dál už je to horší. Nakonec zkoušíme i správné neintuitivní řešení. Nemůžu si pomoct, ale sčítat odebíraná písmena s přidávanými, takto by matematik šifru neudělal.
3. Displej
Správný postup je to první co nás napadá. Háček je v tom, jak segmenty očíslovat. Mám jen nejasnou vzpomínku, že nějaké standardní číslování existuje. Možností je příliš mnoho. První pokus je seřadit shora dolů a zleva doprava. Ještě to moc nevypadá, ale navádí nás to na správné číslování.
4. Tvrdé-měkké
Odhrkáme koledu, za což dostaneme šifru a dvě vejce. Po předchozích zkušenostech už s obdrženými potravinami zacházíme opatrně. Vejce nejprve všelijak okukujeme, pak jedno z nich propichujeme špendlíkem (byl přece v doporučené výbavě). Pro změnu se zkusíme věnovat šifře. Nacházíme dvojice hodně podobných slov, což postupně zpřesňujeme na rozdíl v háčku nebo tvrdém či měkkém I/Y. Nápad na řešení už se rýsuje, ale jak je naším zvykem, pokoušíme se nejprve najít všechny dvojice. Když už to skoro máme, začínáme vybarvovat.
5. Šestiúhelníky
Tady jsme zůstali hodně dlouho. Celou dobu ale pomaličku postupujeme v řešení, takže to není klasický zásek. Začínáme od třípísmenných shluků a postupně objevujeme různé pravidelnosti. Klíčovému kroku, překreslení kompletního grafu, se dlouho bráníme. Zdá se to příliš obtížné. Místo toho si kreslíme jen různé fragmenty. Po vyzkoušení mnoha slepých cest se Čenda přece jen pouští do kreslení, a kupodivu to celkem jde. Luštění nám občas zpestřují sršni nalétávající za světlem čelovek. Pokud má člověk tu čelovku právě na hlavě, není to příliš příjemné.
6. Kočičky
Je zřejmé, že jednotlivá písmena jsou kódována různými způsoby. Je potřeba jich odhalit dostatečný počet. Jde to celkem dobře. Pár nám jich asi chybí, ale to nevadí.
7. Trám Rarášek
Zvuková šifra poskytuje příliš málo informací. Dost dlouho zkoumáme okolí a pro jistotu kontrolujeme předchozí šifru. Nápovědu na startu jsme si sice všimli, ale vyložili jsme si ji úplně jinak. Škrtnutá ladička může prostě znamenat, že výška tónu nerozhoduje. V tomto nám nápověda dost pomáhá, že se nepouštíme do nějakých nesmyslů. Přepočítat frekvenci tónu třeba na kótu, to by bylo něco. Z nedostatku jiných nápadů poukazuji na blízkou studánku Čertík, což je skoro jako Rarášek z morseovky. Třeba tam bude něco na trámu, když už jsme u té morseovky. Sám tomu nevěřím, a zbytek týmu už vůbec ne. Nic lepšího ale nemáme, tak to pojmeme jako přesun proti zaseknutí, během kterého nás snad něco napadne. No, a je to tam. Nakonec to není studánka, ale tůň. Prostě modrý flek na mapě. Pomocné slovo tůň neznáme, a podle pozdějších reakcí ostatních týmů ho asi nezná nikdo.
8. Ententýky
Stále trochu prší, tak postáváme pod stromem.
Od nápadu na Ententýky je už kousek k 26 slabikám a je vyřešeno. Šifra je to nádherná.
9. L
Víceméně průchozí šifra. Nejprve rychlý pokus o nějaké souřadnice, pak už jen doplňování L a čtení trojkové soustavy.
10. Bludiště
Nejprve je potřeba se k šifře dostat. Přibližně tušíme, kde kaple asi je, ale musíme se k ní prodrat těžko prostupným křovím.
V bludišti se pak snažíme hledat nějakou logickou cestu. Náhodou pak v nějakém fragmentu čitelného textu poznáváme číslici a pak už jen hledáme další.
11. Turniket
Protože se nám podařilo až na turniket dojít bez použití nápovědy, můžeme okamžitě pokračovat do finálové části. Nejprve se ale občerstvíme. Po dobrých zkušenostech ze startu si dávám zase klobásu. A i tato je vynikající. Šifru-rébus řešíme jen tak mimochodem během jídla.
12. Šachy
Dost dlouho nám trvá, než vůbec přijdeme na to, že se jedná o šachové figury. Není nám ani jasné, co vlastně znamená přeškrtnutí textu v políčku. A možností jak figurami tahat je mnoho. Prostě tápeme. Je už jasné, že do cíle dojít nestihneme, takže naše aktivita už není příliš velká. Kolem poledne vzdáváme a vyrážíme k domovu.
Závěr
I když jsme nedošli až do cíle, tak jsem si hru hodně užil. Šifry se povedly. A i šifra, na které jsme zůstali nejdéle, šestiúhelníky, byla v podstatě pěkná.
Počasí sice nebylo zrovna ideální, ale dalo se to vydržet.
Příští rok jdem určitě zase. A doufám, že to bude někde blíž.
zapsal Bob
Home